Jen těžko bychom hledali někoho, kdo peníze nikdy nevyužil a nikdy ani nevyužije. Jistě, někdo utrácí neustále a někdo jenom zřídka, ale přesto jsou peníze potřebné pro každého. A nebude tomu jinak do doby, než bude všechno zadarmo, čehož se ale zřejmě nikdy nedočkáme. Protože komunismu nikde na světě nedosáhli a návrat k prvobytně pospolné společnosti si nikdo nepřeje. A jiná společnost nevyužívající peníze neexistuje.

A tak si my lidé vyděláváme peníze a doufáme, že jich budeme mít vždycky aspoň relativní dostatek. Jenže kolikrát jenom se přepočítáme! A kolikrát nám tedy peníze nestačí, i když by nám určitě stačit měly! Ne všichni a ne vždycky si dost vydělají, zato musí mnozí často financovat i naprosto přemrštěné výdaje. A to se pak peníze rozkutálejí raz dva a už nejsou.

A co když nám tedy naše jmění dojde? Můžeme doufat aspoň v nějakou pomoc? Našel by se někdo, kdo by nás finančně podpořil? Jak víte, ta možnost tu je. Můžeme se ucházet o půjčku, a pokud ji dostaneme, je to dobré. Ale co když se někdo o takovou pomoc uchází marně?

To je pochopitelně jiná. Někdo, kdo na tom není valně a navíc mu odmítnou půjčit třeba i kvůli nízkým příjmům nebo registrům dlužníků se záznamy, se souží. Život někoho takového není valný, a nemůže být lepší, dokud se nevydělají další peníze. Nebo dokud se tyto aspoň od někoho nevypůjčí, což je sice jenom krátkodobá pomoc, ale i ta může přijít vhod.

Ale někdy se nejen nevydělá, ale ani nevypůjčí. Někdy to prostě nejde. Třeba ti, kdo mají nízké příjmy a záznamy v registrech dlužníků, neuspějí zřejmě v žádné bance, i kdyby usilovali o půjčku sebevíc. Ale když si potřebují půjčit, pak prostě musí shánět dostupnou nabídku. A tou bývají nebankovní hypotéky, na které dosáhnou bez problémů všichni, kdo mají nemovitost, jež by posloužila jako záruka vrácení peněz, a příjmy, z nichž se dá splácet.